1. kapitola

30. dubna 2013 v 23:35 | Juliette |  Karty se obrací



"Ahoj Eleno, uvidíme se večer" zvolala Bonnie a už spěchala ze školy přímo za svou babičkou. Elena nestihla ani zareagovat, natož odpovědět. Byla hluboce ponořena do svých myšlenek, které se samozřejmě netýkaly nikoho jiného než bratrů Salvatorových.
Cestou domů si ani nevšimla, že ji někdo sleduje. Ze snění ji vytrhlo zvonění jejího telefonu. Neprodleně začala hrabat v tašce.
"Ahoj Stefe"
Jeho hlas byl plný strachu a napětí.
"Eleno, kde jsi?" "Jsi v pořádku?" "Okamžitě pro tebe jedu."
"Stefane co se děje?"
"Katherin se vrátila." "Damon ji viděl ve městě s nějakým chlapem" "Eleno dej si pozor, jedu pro tebe."
Elena se nestihla vzpamatovat z rozhovoru, stála na místě jako opařená a hlavou ji létaly miliony otázek. Co tu Katherin chce? Proč se vrátila? Co má v plánu? A kdo je ten chlap?
Po pár minutách uvažování se rozhodla jít Stefanovi naproti, když se ale otočila, viděla neznámého muže, který postával v parku a zcela jistě ji pozoroval.
Náhle uslyšela zvuk rychle jedoucího auta, otočila se a viděla, že je to Stefan. Zastavil přímo u ní a kývnutím hlavy naznačil, ať nasedne. Elena se ještě ohlédla na místo, kde stál neznámý muž, ale už ho neviděla.
Stefan za celou dobu nepromluvil, vypadal velice zamyšleně a chvílemi se i mračil. Elena z toho neměla moc radost, a tak odvrátila pohled a pozorovala, jak ubíhají stromy podél silnice.
Auto po několika minutách zastavilo před jejím domem a Stefan prolomil to nekonečné ticho.
"Eleno, nevím co se děje, ale buď opatrná" "Katherin tu není bezdůvodně a toho se bojím, vždy dostane to, co chce a to všemi možnými způsoby."
"Běž domů a snaž se tam zůstat."
"Ale Stefane, dnes večer pořádá Caroline dámskou jízdu a neodpustila by mi, kdybych tam nepřišla."
"Dobrá, ale půjdu tam s tebou já nebo Damon, sama ani krok."
"Stefane, je to dámská jízda!"
Stefan se na ni zadíval vyčítavým pohledem.
"Dobrá, ale kdyby něco, zavoláš mi."
"To víš, že zavolám."
"Miluju Tě." řekl a potom ji políbil.

***********************************************************************************************************************************************************************
Bonnie, Caroline a Elena seděly na posteli, popíjely vínko a právě řešily věčné téma. CHLAPI
"A jak jsi na tom ty s Tylerem, Caroline?" zeptala se Bonnie,
"Znáš to, nikdy jsem nebyla šťastnější." "Je opravdu skvělý a to ve všech ohledech."
"Neznám, jelikož chlapi je to poslední, co teď potřebuju." odpověděla Bonnie.
"Ale Bonnie, neříkej, že Jeremyho pořád nemiluješ?"
"No popravdě si nejs"
"PÍP" Caroline s Bonnie se otočili k Eleně, která držela v ruce mobil a ťukala sms.
"Zase Stefan?!"
"Jo, už asi po 20-té" odpověděla Elena.
"Co pořád chce?" "Snad ví, že máme dámskou jízdu, né."
"Ví Caroline, ale má o mě strach. Vidí totiž všechno hrozně černě a navíc je to hrozný opatrovník." odpověděla Elena a zároveň odeslala sms.
"No a jak ti to s ním klape?" vyzvídala Carol.
"Jo dobrý".
"Dobrý?" "Dobrý?!" "To je vše, co nám k tomu řekneš?"
"Ale Carol, co bys chtěla slyšet?" "Je zkrátka hodný, milý a miluju ho."
"Miluješ, to ano, ale myslím, že vám tam chybí vášeň."
"Vášeň? Ale prosím tě."
"Jo spousta vášně! je vidět, že jsi s ním šťastná, ale vášeň tomu pořád chybí."
Caroline se na chvíli zamyslela, podívala se na Elenu a šibalsky se usmála.
"Co tě zase napadlo?" "Vždy když se takhle usmíváš, je v tom něco extrémního." řekla Bonnie.
"Jo, taky by mě zajímalo, co se ti honí v hlavě." vyzvídala Elena, ale ve skutečnosti tak nějak tušila, co Caroline vysloví, a toho se bála ze všeho nejvíc.
Stačilo jedno slovo DAMON.
"Damon" vydala ze sebe Caroline a celá se u toho vítězoslavně usmívala.
Bonnie se v tu ránu začala dusit vínem, jelikož zrovna pila, když to Caroline vyslovila. Elena na ni koukala a stále odmítala uvěřit tomu, že to Carol řekla.
"CO?!" vykřikla Bonnie, když se přestala dusit, zbláznila ses?
"Eleno, jen si to přiznejme." pokračovala ve svém Carol.
"Damon je krásný, charismatický a hlavně sexy a co víc, myslím, že v posteli taky nebude nejhorší, ba naopak."
Elena na ni zírala a pomalu ani nedýchala. Nejhorší pro ni bylo, že měla Caroline pravdu. Stefana sice milovala, ale Damon ji neskutečně přitahoval. Bylo to něco, co dosud nepoznala, něco zakázaného, něco co její tělo chtělo.
Byla to vášeň.

***********************************************************************************************************************************************************************
Během dámské jízdy se v domě Salvatorů schylovalo k hádce.
"Prostě ji někam odvez nebo to udělám já!" řekl Damon
"Ne! To nemůžeš udělat. Jen přes mou mrtvolu, Damone!"
"Neříkej dvakrát." a podíval se na Stefana s šibalským úsměvem.
"Přestaň si z toho laskavě utahovat. Tohle není hra, Katherin se vrátila a nevíme co má v plánu. Sám víš, čeho všeho je schopná."
"A právě proto musí Elena z města, odvez ji někam hodně daleko, kde ji nikdo nenajde."
"Damone, víš sám, že neodjede. Jak ji znám, zůstane tu za každou cenu, jen aby ochránila rodinu a přátele."
"K čertu s rodinou a přáteli! To ji život nezachrání!" "Stefane, bratříčku, jestli Elenu okamžitě neodvezeš, tak přísahám, že to udělám za tebe."
"To neuděláš!" a v tu ránu byl u Damona.
"Ale ano, udělám a ty mi v tom nezabráníš."
Oba bratři stáli tváří v tvář a ani jeden nehodlal ustoupit…žádný z nich nepostřehl, že je někdo pozoruje.
"Ale no tak, snad byste se kvůli mně nehádali." ozvalo se za jejich zády.
Oba sebou trhli a překvapeně pohlédli na dobře známou tvář.
"Elenó? Jak ses sem….?!"
"Dobrý pokus Damone, ale těsně vedle."
"Katherin" vydechl Stefan.
"Trefa, čekala jsem, že mě po 148 letech poznáte. Ale jak vidím, mýlila jsem se"
"Co tu chceš?" vyhrkl Damon.
"Nevím, možná se mi jen stýskalo." odpověděla posměšně.
V Damonovi kypěla zlost, během mžiku byl u Katherin a držel ji pod krkem.
"Pusť ji." řekl Stefan.
"Přestaň si se mnou hrát!" a stále více ji svíral hrdlo.
"Až si začnu hrát, tak to poznáš…"
"Nech ji být."
Damon uvolnil stisk a odstoupil od ní.
"Katherin, proč si přijela?" zeptal se Stefan ledově klidným hlasem.
Obrátila se čelem k němu a usmála se.
"Ty jsi byl vždy gentleman, Stefane, na rozdíl od bratra, ale jak jsem řekla, možná se mi jen stýská."
"To určitě." ozval se Damon.
"Máš snad pochybnosti?"
"Přestanu je mít, až ti proženu srdce kolíkem a urvu ti hlavu."
"Nezapomínej, můj sladký Damone, že jsem o celých 338 let starší, a tudíž bych tě mohla bez jediného mrknutí oka rozmáčknout jako červa." "Anebo víš co? Právě jsem si vzpomněla na vaši drahou kamarádku, Elenu. Jak se jí daří?"
"Elenu z toho vynech!" naježil se Stefan.
"Jistě, zapomněla jsem, že ji miluješ."
"Ale co ty Damone, nejsi tu tak trochu navíc?
To už se Damon neudržel a chtěl se na ni vrhnout podruhé. Katherin byla ale rychlejší, objevila se přímo za ním, poklepala mu na rameno, a než se stačil vzpamatovat, držela ho pod krkem. Stefan neváhal, napadl Katherin z druhé strany, ale ta ho odhodila několik metrů dozadu.
"Táhni ke všem čertům, mrcho" řekl přidušeně Damon.
"To nebylo zrovna zdvořilý. A víš co? Chtěla jsem si tu jen něco zařídit, ale myslím, že tu přeci jenom pár dní pobudu." a odhodila ho směrem k bratrovi.
"Pozdravujte ode mne Elenu." a v tu ránu byla pryč.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 lilyevans-and-marauders lilyevans-and-marauders | Web | 30. května 2013 v 19:54 | Reagovat

To se mi líbí! Taky fandím Deleně, Stefan ať jde k šípku!!! XD A na to, že to je Tvá prvotina to je vážně super! Určitě to budu číst dál! :)))
PS: Zkus dávat odstavce vždy, když mluví nový člověk a když stále mluví jeden, prostě to dej dohromady do jednoho odstavce. Mám pocit, že někde prostě děláš u každé věty z přímé řeči uvozovky a top je nesmyslné.Snad jsem to vysvětlila... Neber si to zle, jen radím. :)

2 Juliette Juliette | 30. května 2013 v 23:07 | Reagovat

Děkuju moc. Komentář mě moc potěšil...je to můj první blog a hlavně první povídka...takže jsem moc ráda za jakékoli komentáře :)Budu se snažit chyby napravit :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama