11. kapitola

20. července 2013 v 22:18 | Juliette |  Karty se obrací




"Tady odboč" řekla Bonnie. Stefan stočil volant doprava a sjel na úzkou silnici mířící k malému městečku, v němž světla domů zářila i na dálku. Již byla tma, když světla automobilu ozářila modrou uvítací tabuli.

"VÍTEJTE V MOUNTVILLU"

"Myslíš, že tady tu čarodějku najdeme?" zeptal se Stefan.

"Nevím, ale myslím, že je tu někdo, kdo by nám mohl určitě poradit."

Pomalu projížděli tichým městem, když tu najednou Bonnie vyjekla.
"Tady je to, zastav."

Stefan zajel se svým vozem na kraj silnice a vypnul motor. Vystoupili z auta a zamířili k jednomu z řadových domků. Bonnie vstáhla ruku a odhodlaně zaklepala na těžké dřevěné dveře. Chvíli trvalo, než uslyšeli kroky majitele domu, následovalo zašramocení klíči a v krátkém okamžiku před nimi stála vysoká čarodějka s čokoládovou pletí a tmavě hnědými vlasy. Byla velmi podobná Bonnie, až na pár drobností. Bonnie nebyla tak vysoká a už vůbec neměla tak dlouhé vlasy.

"ÁÁÁááá Bonnie. Co ty tu děláš?!" zeptala se překvapeně žena.

"Ahoj Lucy, potřebuju tvoji pomoc." odpověděla.

Lucy Bennett byla Bonniina sestřenice, která také zdědila moc po svých předcích stejně jako Bonnie. Byla, ale mnohem zkušenější čarodějkou a to proto, že byla o celých 9 let starší.
"Jasně, pojď dál." a teprve potom si všimla osoby stojící za Bonnie.
"Co ty tu děláš?" zeptala se Stefana.

"Lucy, to je v pořádku, je tu se mnou. Můžeš mu věřit."

Lucy pohlédla zpět na svou mladší příbuznou a prohlásila "upírům se nedá věřit"

"Lucy, prosím, potřebujeme tě. Jde o jeho dívku a moje nejlepší kamarádku.

"No tak dobrá, pojďte dál."

Přemístili se do útulného obývacího pokoje, kde na ně čekala béžová sedačka s oranžovo-vínovými polštáři. Celý pokoj byl vymalován do oranžova a stěny zdobily bílé police, na nichž se tyčily vínové květináčky s různými bylinkami a květinami. V rohu pokoje stál cihlový krb, ve kterém plál oheň. Bonnie se Stefan se rozhlíželi po celé místnosti, z níž vyzařovala čistá energie, a kochali se krásou celého interiéru.

"Tak co máte na srdci." zeptala se Lucy a tím je přivedla zpět do reality.

"No, víš…moje kamarádka Elena…."

"Počkej…" přerušila ji Lucy "ne snad ta dvojnice Katherin"

"Jo, přesně ta" potvrdila Bonnie "a právě to je ten náš problém"
Poté se Bonnie dala do vyprávění celého příběhu. Mluvila o únosu, vlkodlakovi, ale i o Damonovi a jeho kousnutí a hlavě o kletbě, která její nebohou kamarádku postihla.
Lucy po celou tu dobu naslouchala, občas přikývla na souhlas nebo jen nevěřícně zírala.
"a proto jsem tě vyhledala, s pocitem, že bys nám mohla poradit" dokončila Bonnie svou dlouhou řeč. Lucy se na ni podívala a chvíli zaváhala, než smutně odpověděla.

"Cením si tvé důvěry Bonnie, ale bojím se, že ani já ti nedokážu poradit. O spojitosti mezi dvojnicemi jsem nikdy nejevila zájem. Nedokážu ti říci, jak to zastavit či zrušit, je mi to líto."

V Bonnie a ve Stefanovi zhasl poslední plamínek naděje. Ve skutečnosti nikdy nebyli připraveni na tuto odpověď, celý svět pro ně zčernal. Bonnie se chtělo vřískat, chtěla to ze sebe dostat, chtěla vykřičet to, jak je svět nespravedlivý a hnusný. Za to Stefan, ten to vzal po svém, prudce se zvedl a beze slov odkráčel z místnosti. Bonnie na nic nečekala, rozeběhla se za ním a vyběhla přímo před dům do deštivé noci.
"Stefane počkej" zakřičela, když ho spatřila u jeho vozu.

"Co chceš dělat? Nemáme nic, ani kontakt na někoho, kdo by nám pomohl. Tak kam chceš jet."

"Zpět"

"Nemůžeme se vrátit."

"Ale můžeme"

Bonnie najednou vše docvaklo. Nemohla dopustit, aby se vrátil.
"Nemůžeš ho zabít" zakřičela znovu do děště "je to tvůj BRATR"

Stefan se na ni otočil a nasupeně vykřikl.
"PRAVÍ BRATŘI se navzájem podrží, PRAVÍ BRATŘI si nelezou do zelí a hlavně PRAVÍ BRATŘI neubližují svým nejbližším."

Bonnie již neměla sílu, měla slzy na krajíčku a nevěděla, jak ho zastavit, nevěděla, jak dál. Teprve když se ve dveřích opět objevila Lucy, začala doufat v nemožné.

"Počkejte" křikla její sestřenice "myslím, že znám někoho, kdo by vám mohl pomoci."

Stefan se trochu zklidnil a přišel blíž k čarodějkám, aby si vyslechl, kdo má být tou osobou. Teprve potom Lucy pokračovala.
"Jmenuje se Samanta, Samanta Saunders. Je to velmi stará dáma, která bydlí v domě asi 10 min jízdy odtud. Ta by mohla zodpovědět vaše otázky."
Bonnie se na Lucy usmála a pevně ji objala kolem krku.

"Děkuji ti" špitla.

"Není za co, zase se někdy ukaž, ale tentokrát problémy nech doma." řekla s úsměvem. Bonnie přikývla a pohlédla na Stefana, který už čekal u svého auta. Čarodějka si nasedla a on ji následoval krátce po děkovném kývnutí směrem k Lucy. Ta jeho gesto opětovala a během mžiku zmizela za dveřmi domu.

***********************************************************************************************


Damon s Elenou se blížili ke školní tělocvičně, kde se konala Halloweenská párty a která byla již v plném proudu. Když vstoupili dovnitř, úplně jim to vyrazilo dech, tedy alespoň Eleně, ale i Damon musel uznat, že se Caroline opravdu překonala. Celá místnost byla zahalena do šera a mlhy. Na stropě se třpytila malá světélka připomínající hvězdy na noční obloze a pod nimi vyseli černí netopýři. Okna byla vyzdobena umělými pavučinami, na nichž seděli velcí chlupatí pavouci. Uprostřed tělocvičny byl obrovský taneční parket olemovaný kameny, hřbitovními náhrobky a lidskými lebkami. Bylo to opravdu krásné, celý výjev doplňoval vydlabané, smějící se dýně, které byly rozesety po celé místnosti.
Eleně se na tváři vykouzlil úsměv, když viděla své tančící a smějící se spolužáky, byla šťastná. Od té doby co potkala bratry Salvatorovi, úplně zapomněla, jaké to je všechno vypustit z hlavy a jenom se bavit.

"Díky" řekla vděčně a pohlédla na Damona.

"Nemáš za co" odpověděl s úsměvem "však už bylo na čase, začít si znovu užívat"

"ELENÓÓÓ" ozval se odkud si Carolinin hlas.

"Ach Satane, už je zase tady" povzdechl si Damon "Víš co? Dojdu pro něco k pití" obrátil se a namířil si to k baru.

Elena stála na místě a pozorovala, kde se její kamarádka objeví.
"Elenóó…ahooooj"
Caroline se vynořila z davu studentů a běžela rovnou k ní.
"Ach Bože, jsem tak ráda, že jsi dorazila." s těmito slovy ji k sobě přitiskla tak, že Elena nemohla popadnout dech.

"Carol, nemůžu dýchat" zašeptala Elena přidušeně, ale usmívala se při tom.

"Jéžiš promiň" uvolnila upírka své sevření. "Tak jak se cítíš? Jak ti je?"

"Držím se" řekla Elena trochu posmutněle.

"To bude v pořádku, uvidíš. Bonnie se Stefanem to vyřeší a vše bude jako dřív."
Elena se usmála a pohlédla na kamarádku. Teprve teď si uvědomila, že Caroline má na sobě světle modré korzetové šaty se stříbrnými korálky a na hlavě se jí tyčila krásná stříbrná korunka se sněhovou vločkou.

"Sluší ti to" řekla Elena s úsměvem "ale ledová královna? Když ty vždy záříš jako sluníčko?"

"To víš, radši za ledovou královnu v těchto úžasných šatech než za lesní vílu v ošklivých odrbaných šatech." odpověděla Caroline suveréně.

"No jo, to jsi celá ty" zasmála se Elena a Caroline se k ní přidala. Když přestaly, upírka zamrkala a podívala se na svou kamarádku. Koutky jí cukaly, než se provokativně zeptala.

"Kde pak máš zajíčka, Alenko?"

Elena se na ni povívala a vítězoslavně zvedla paži s plyšovým ušákem.

"Tohohle zajíce jsem zrovna nemyslela." odvětila a stále měla pusu od ucha k uchu.
Eleně to teprve teď docvaklo.
"Caroline…."

"Co je? Neříkej, že jsi nikdy nemyslela na to, jaké by to mohlo s Damonem být?"
Gilbertová zakroutila hlavou a dala jasně najevo, že odpovídat nebude, ale jednoznačně věděla, jaká by byla odpověď.
Upírka se však nedala jen tak odbýt.

"Elenó?"

"Copak?"

"Můžu se zeptat, jak tě sem Damon dostal?"

"Znáš to, po Damonovsku" usmála se Elena.

"Zdravím dámy" ozvalo se najednou.

Děvčata se otočila a spatřila přicházející kluky.
"ÁÁáá Tylere…konečně….zdravím tě Matte."

"Můžu požádat královnu o tanec?" zeptal se Tyler
.
"Jistě, Zoro přeci může cokoliv" odvětila Carol a celá se u toho culila.

Během chvíle zůstala Elena s Mattem o samotě.
"Jak se máš?" zeptal se Matt nervózně. Bylo to už dlouho, co se s Elenou neviděl.
Elena chvíli váhala, nevěděla, zda Matt ví o ní a kletbě, a také nevěděla, kolik toho může říct, proto raději nasadila přátelský úsměv a odpověděla. "Jo, mám se dobře."
"To jsem rád. A kde máš doprovod? Naposled, když jsem viděl Stefana, tak vyletěl z Grillu jako by ho honil čert."

Eleně se zmrazil úsměv na rtech. Jak má odpovědět? Jak má říct, že je tu s Damonem? Jak má vysvětlit, že její milovaný přítel odjel, aby ji ochránil před upířím životem, který vést nechtěla. Mozek ji pracoval na plné obrátky. Nakonec vše zavrhla, usmála se a požádala Matta o tanec. Toho to zaskočilo, takovou odpověď nečekal.

"Ji-jistě jdeme tančit"

Nabídl ji rámě, a poté se přesunuli na parket, kde se připojili k Tylerovi, Caroline a ostatním. Zpočátku hrála rychlá hudba, což oběma vyhovovalo, ale pak tam DJ šoupnul ploužák a lidi kolem nich se začali párovat, láskyplně se objali a pohybovali se v pomalém rytmu. Matt se rozhlédl, byl z toho nervózní, ale nakonec se podíval na Elenu a nabídl ji ruku. Dívka ji přijala a pomalu ho druhou rukou uchopila za rameno. Začali se houpat ze strany na stranu, dokud to nepřešlo ve zcela automatický pohyb. Ani jeden z nich nepromluvil, nechtěli kazit tu krásnou chvilku, kterou spolu mohli sdílet jako normální lidé.
Elena si užívala každou minutu, tančila s Mattem již druhou písničku, když se DJ rozhodl pro něco rychlejšího. V tu chvíli z Matta spadla veškerá nervozita, cítil se uvolněnější a již ve své kůži. Vzal Elenu, zatočil se s ní, až se jí roztočila sukně. Dívka byla docela překvapená, takové chování vůbec nečekala.

"Co ta náhlá změna nálady?"

"To víš, jsem rád, že s tebou můžu trávit úplně normální chvíli, bez upírů, čarodějek, vlkodlaků a Bůh ví čeho ještě. A navíc musím si tě trochu užít, než přijde Salvator.

***********************************************************************************************

Damon seděl u baru a celý rozhovor poslouchal. Musel se usmát nad Mattovou poslední větou.
Jen si užívej její společnost, dokud můžeš. Za chvíli totiž převezmu velení já." pomyslel si a hodil do sebe panáka.
"Barmane…hoď mi sem dalšího."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Cather Cather | Web | 21. července 2013 v 9:57 | Reagovat

Jsem nesmírně zvědavá na to co se stane na té párty!!! :D "Zoro přeci může cokoli." to mě rozesmálo... ne že bych Stefana neměla ráda, ale Damon s Elenou na párty, zvláště když Damon už pil... to bude úžasný... moc se těším na pokráčko :D

2 Juliette Juliette | 21. července 2013 v 14:00 | Reagovat

Sama jsem zvědavá... jak budu pokračovat...a jak moc sbížím D a E...mám sice pár nápadů...ale nevím který vybrat. :D no uvidíme... budu se snažit co nejdříve hodit pokračování. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama