Hra na schovávanou

8. srpna 2013 v 14:17 | Edith Lartell |  Short tales



Tak konečně slibovaná jednorázovka. :) Doufám, že se bude líbit. Když tak zanechte nějaké komentáře s názory. :) Děj se odehrává v zimě a našim malým hrdinům je kolem 10 let. Je to spíše taková oddechovka, takže nečekejte nic převratného. :D


Hra na schovávanou

Celé městečko bylo pokryto sněhovou přikrývkou, již třetí den sněžilo a naše malá Elenka se připravovala na koulovačku s přáteli. Teple se oblékla a už se hnala ke dveřím, nestihla však uchopit ani kliku, když se z kuchyně ozvalo.
"El, kam se ženeš?"
"Jdu ven s kamarády, mami"
Z kuchyně vyšla žena s hnědými vlasy a krásnýma zelenýma očima.
"Vzala sis teplé oblečení? Je tam zima."
"Ano mamí"
"A kde máš kulicha?"
"ÉÉÉ toho nepotřebuju"
"Ále potřebuješ a mazej mladá dámo"
Elenka zakoulela očima a hnala se zpět do pokoje. Po nějaké chvíli vyběhla s červeným kulichem na hlavě.
"No vidíš, jak ti sluší." usmála se matka.
"Můžu už jít?" zeptala se nedočkavě dcera.
"Běž a dávej na sebe pozor."
Dívka vyběhla, ale sotva udělala pět kroků, opět se ozval hlas její matky.
"El?"
"Ano mamí?"
"Ještě pusu."
Elenka se otočila, vrátila se k matce a vlepila jí velkou pusu na tvář.
"Bav se" řekla matka a odešla zpět do kuchyně.
Dívka se otočila a vyběhla z domu, nasadila vysoké tempo, protože věděla, že její kamarádi už čekají.

-TVD-

Elena se blížila k náměstí a už z dálky spatřila své kamarády. Caroline s Bonnie stály vedle sebe a něco si špitaly a za nimi postával Tyler s Mattem. Když k nim doběhla, všichni zvedli hlavu a pohlédli na ni.
"No, to je dost, že jdeš." ozvala se jako první Caroline.
"Omlouvám se, ale zdražela mě mamina."
"Kde je Jeremy?" zeptala se Bonnie.
Elenka na ni smutně pohlédla. " Není mu dobře, asi je nemocný."
"To určitě, je to chcípáček" zakřenil se Tyler.
"Není" křikla Bonnie "tobě kdyby bylo zle, tak by ti taky nebylo do zpěvu."
"ÁÁÁá tady se někdo čertí" procedil Matt.
"Že by byla zamilovaná?" zeptal se Tyler a pohlédl na Matta, který se vedle něj usmíval.
"Bonnie miluje Jera.....Bonnie miluje Jera..." začali skandovat kluci.
Bonnie měla v očích blesky, sehnula se, uplácala velkou sněhovou kouli a mrštila jí po Tylerovi.
Ten se okamžitě přestal smát a podíval se na dívky.
"Chcete boj? Máte ho mít... Matte do střehu!"
Dívky zaujaly bojovné pozice a tak začala sněhová válka. Chvíli měli převahu chlapci a chvílema vyhrávaly zase holky. Byl to opravdu rovnocený boj, koulovaly se dlouho, dokud si Caroline nehrcla do sněhu.
"Končím, jsem kaput."
"Ale no tak Caroline..." prosila Bonnie "zrovna jsme vyhrávaly..."
"Počkat, počkat...jak vyhrávaly....my s Mattem jsme vyhrávali" vložil se do toho Tyler.
"Lockwoode...neřeš to." řekly děvčata sborově.
"Fajn a co tedy chcete dělat?" zeptal se Matt.
"Já nevím, třeba hrát na schovávanou" řekla Carol.
"Tady na náměstí?"
"Ne...půjdeme ke starému penzionu, je blízko lesa a tam si můžeme zahrát." odpověděla Caroline.
"Ke starému penzionu? Zbláznila ses?" odporovala Elena "tam přece nesmíme"
"No právě...bude vzrůšo" zasmála se malá blondýnka "snad by ses nebála...co? Gilbertová?"
"Já se nebojím."
Chlapci se na sebe podívali a přikývli. Nakonec chtě nechtě, všech pět kráčelo k penzionu.

-TVD-

"Nechápu, proč nám naši zakazujou sem chodit" ozvala se Forbsová, když došli k residenci.
"Možná proto, že je to daleko a hlavně u lesa." řekla Elenka.
"Tak to není" zavrtěla hlavou Bonnie.
"A ty víš, jak to je?" zeptal se Matt.
"No, babička mi vyprávěla jeden příběh..."
"Co se stalo?" vyjekli sborově kamarádi.
Bonnie se na chvíli odmlčela, než se dala do vyprávění.
"Říká se, že v Mystic Falls nežijeme sami..."
"Jistě, to jste nevěděli? Chodí mezi námi mimozemš'tani." zasmál se Tyler.
"Sklapni" křikla Carol.
Jejich kamarádka pokračovala.
"Vše začalo hrozně dávno...žila tu jedna rodina. Byla prý velice vážená a důležitá. Žili v poklidu, dokud se neobjevila dívka.
"No jo..." zašklebil se opět Tyler "kam čert nemůže, nastrčí ženskou..."
Matt se rozesmál, ale jakmile na něj dívky vražedně pohlédly, sklopil hlavu a odmlčel se.
"Dívka byla velmi krásná a všichni si ji hned oblíbili, i otec rodiny, který ji dokonce přijal pod svou střechu, neboť tvrdila, že její rodina zahynula při požáru."
"A co se stalo pak?" zeptala se nedočkavě Elena.
"Pan Salvator měl dva syny a ti se do ní bezhlavě zamilovali. Oba usilovali o její přízeň a lásku, ale ona si s nimi hrála jako kočka s myší. Nakonec zjistili, že ona není to, čím se zdá být. Nebyla to nevinná mladá dívka bez rodičů. Byla vražedné monstrum. Když na to otec obou synů přišel, chtěl se jí zbavit a právě v tomto boji přišli bratři o život při pokusu zachránit svou milovanou.
"Pěkná pohádka, ale to stále nevysvětluje, proč máme zakázáno sem chodit" prohlásila Carol.
Bonnie se jí podívala do očí. "Říká se, že tam ve skutečnosti nikdy nezemřeli, jelikož jejich láska k dívce byla věčná, stihla je ještě před svou smrtí přeměnit. A oni se stali stejnými monstry jako byla ona sama.
"Jo, tak kvůli nějakým blbcům, kteří si neumí vybrat ani holku, si tady nemůžeme hrát jo?" Jen co to Tyler dořekl, přeletěl nad ním černý havran a praštil ho křídlem po hlavě. Poté se vznesl a usadil se na nejbližším stromě.
"Au...co si ten blbý pták myslí" zaječel Tyler. Načež mu havran odpověděl krákáním.
"Myslím, že se mu nelíbíš, Tylere" ozval se Matt se smíchem.
"To je fuk....jdeme hrát nebo tu budeme jen tak postávat a sledovat ptáka na stromě?" řekl Lockwood.
"Jdeme" prohlásila pevným hlasem Carol "jo a Matte...."
"Hmmm"
"pikáš"
Matt svěsil hlavu, přešel ke stromu, opřel si o něj čelo a začal počítat.
"Jedna, dva, tří,...." Na to se všichni rozutekli do všech stran.
Elena se vydala k lesu, běžela co jí nohy stačily, ale v tom sněhu to bylo opravdu obtížné. Po chvíli se ohlédla zpět na Matta, aby viděla jak je daleko, ale bohužel si nevšimla, že přímo před ní se tyčí ostnatý keř. Narazila přímo do něj, větve jí strhly čepici a poškrábaly ji na obličeji. Malá Elenka se posadila a sáhla si na obličej, když se podívala na svou ruku byla od krve.Nebylo to sice nic hrozného, ale cítila, jak její šrámy začínají v tom mrazu pálit. Chvíli strnule seděla ve sněhu a ohmatávala si obličej, když v dálce zaslechla Matta "...nikdo nesmí stát...nebo nebudu hrát...už jdu" Elena sebou trhla a dolezla za nejbližší strom, opřela se o něj zády a doufala, že ji neuvidí. Nějakou tu dobu seděla a pozorovala zasněžené koruny stromů, když si všimla toho černého ptáka, který praštil Tylera. Byl o hodně větší než ostatní havrani, ale rozhodla se, že tomu nebude věnovat pozornost a raději zkontroluje situaci. Malinko se nahnula a vykoukla zpoza stromu, Matta neviděla, oddechla si a vtátila se zpět do původní polohy, avšak něco bylo jinak. Havran zmizel a místo něj stál před ní muž. Byl oblečený celý v černém, až na červeného kulicha, kterého měl v ruce, jeho image doplňovaly černé vlasy, až moc podobné havranově peří a studánkově modré oči.
"Kdo jste?" zeptala se Elenka slabým hlasem.
"Víš, že les je velmi nebezpečné místo?" řekl tajemně cizinec a nepatrně se pousmál.
Elena seděla jako přimražená, nevěděla, jak se má k neznámému chovat, navíc měla obrovský strach.
"Kdo jste?" zeptala se podruhé, ale už šeptem.
"Na tom nezáleží....ale když už to musíš vědět...řekněme, že jsem tvoje noční můra" prohlásil a zašklebil se.
Elena zamrkala "Vy jste to strašidlo pod mou postelí?"
"Ne...to opravdu nejsem....jsem totiž něco mnohem horšího."
Elenka polkla a všimla si své čepice, kterou dotyčný svíral v ruce.
"Vrátil by jste mi mou čepici, prosím?"
"No nevím....však víš...jak to dneska chodí...něco za něco..."
"Co po mě chcete?" zeptala se, celá se u toho třásla a v očích se jí zaleskly slzy.
"Teď nic...moje malá....ale až přijde čas..."
"Elenóóóó...."ozvalo se od penzionu. Děvčátko se otočilo a pohlédlo směrem k residenci.
"Tady jsem" zaječela a obrátila se zpět na neznámého, ale ten tam už nebyl. Jako by se po něm slehla zem."
"Eleno...sakra co tady děláš.." vyjela na ni Caroline, když k ní doběhla i se zbytkem party.
"Já...já...schovala jsem se tu, ale tak nějak jsem nabrala keř a spadla...a potom..." při té vzpomínce zvedla ruku a sáhla si na obličej. Její šrámy byly pryč...nezbylo po nich ani památky.
"Co bylo sakra potom....?" zeptala se netrpělivá Bonnie.
"No...potom...já..no já nevím..." vydechla nakonec. Věděla, že jim chce něco důležitého říct, ale za Boha si nemohla vzpomenout, co to bylo. Jako by ztratila pamě't....jako by někdo vymazal to podstatné...
Z myšlenek ji vytrhlo havranní zakrákání, které se neslo lesem.
"Ten pták si nedá pokoj, co?" řekl Tyler.
"Víte co?" Už mě to přestává bavit" vyjekla Carol "jdeme domů"
"Dobrý nápad" přitakala Bonnie a pomohla Eleně vstát.

-TVD-

Když Elenka dorazila domů, neměla náladu na mamčiny otázky typu Co jste dělali? Kde jste byli? atd.. Hodila do sebe akorát večeři bez které by ji mamka jistě nepustila od stolu, a poté rozeběhla se do svého pokoje. Ještě se na sebe podívala do zrcadla, aby se ujistila, zda jsou šrámy opravdu pryč. A opravdu, nebyly tam. Její pleť byla čistá bez jediného škrábnutí. Pousmála se na sebe a skočila přímo do peřin, vzala svůj deník z nočního stolku a zapsala události dnešního dne. Byl to její první deník, úplně si ho zamilovala, vždy když se jí přihodilo něco zajímavého nebo něco co si chtěla navždy uchovat, okamžitě si to zapsala. Odložila deník, objala svého plyšáka a ještě skontrolovala strašidlo pod postelí. Naštěstí, žádné tam nebylo. Usmála se nad tím, zachumlala se hlouběji do peřin a ponořila se hluboko do světa snů.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Cather Cather | Web | 11. srpna 2013 v 10:56 | Reagovat

škoda, že Damon nebyl pod tou postelí :D to by byla švanda :D jinak netrpělivě očekávám Karty :D

2 Juliette Juliette | 11. srpna 2013 v 12:12 | Reagovat

Já vím, já vím :D copak nápady jsou...ale můza mě opustila :D budu se snažit... :)

3 Erin Erin | 12. září 2013 v 7:28 | Reagovat

no klidně by to mohla být dobrá kapitolovka ;-)

4 Juliette Juliette | Web | 12. září 2013 v 21:02 | Reagovat

no pokračování mě nenapadlo....tak jsem to nechala jako jednorázovku :-)

5 Molly Abedi Molly Abedi | 16. května 2014 v 11:35 | Reagovat

Pěkné :-) škoda, že je to takové neuzavřené, ale i tak se mi ta povídka líbí

6 Juliette Juliette | Web | 19. května 2014 v 22:30 | Reagovat

[5]: děkuju, jsem ráda, že se ti povídka líbila :) je pravda, že je konec otevřený ale nic mě v ten moment zrovna nanepadlo...tak jsem to radši nechala :)

7 Elisa Elisa | Web | 25. června 2015 v 15:06 | Reagovat

Úžasná jednorázovka! Tak ráda bych si přečetla o Damonově odměně, kterou si o pár let později vybere. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama