Karty se obrací - 26. kapitola

5. března 2014 v 13:34 | Juliette |  Karty se obrací

Tak blížíme se alespoň doufám ke zdárnému konci. Tohle je předposlední kapitola povídky Karty se obrací. Doufám, že se vám to bude líbit a zenecháte nějaké komentáře. Juliette.... :)






1. listopadu, 22:48
Milý deníčku,

tohle je můj poslední zápis. Napadla jsem bratra a zabila dva lidi. Dva nevinné lidi, kteří měli svůj život před sebou, byli to dvě nevinné duše a já je jedním mrknutím oka zničila. Stala jsem se tím, čeho jsem se vždy obávala. Vražedným monstrem, a s tím nedokážu dál žít, už ne. Už dál nemůžu ohrožovat Jeremyho a ostatní přátele, všechno co se do teďka stalo, se stalo jenom kvůli mě. Jen proto, že jsem dvojnice. A jako dvojnice to mám asi všechno v krvi, udělala jsem mnoho dalších špatných věcí, které jsem si zakázala. Zamilovala jsem se do Damona, nejhorší ze všeho je, že nedokážu žít ani bez jednoho, miluju je oba a nechci učinit tu volbu výběru. Nedokázala bych to. Proto je tohle nejlepší rozhodnutí, jaké vůbec můžu udělat. Nikdy jsem se z toho auta neměla dostat. Měla jsem umřít už tenkrát a nic z tohohle všeho by se nestalo.

Jakmile Damon dočetl poslední řádky, vytáhl z kapsy telefon a spěšně vyběhl z domu.
"No tak sakra zvedni to."
"Co?!" vyštěkla na něj Stefan z druhé strany.
"Okamžitě jeď k mostu Wicky bridge."
"PRoč?" zeptal se Stefan nedůvěřivě.
"Dělej Stefane, nebo Elenu už nikdy neuvidíme." řekl a ukončil hovor. Nemohl uvěřit, že to chce Elena udělat, proto na nic nečekal a všemi silami se rozběhl k mostu.
************************************************************************************************

Eleně stékaly po tvářích velké slzy, křečovitě svírala volant auta a řídila se velkou rychlostí lesem přímo k mostu, kde to všechno chtěla skončit. Během jízdy nebyla schopná na nic myslet, jenom na blížící se konec.....na ten blížící se klid, který jí smrt dopřeje. Když konečně zahlédla most, sešlápla plyn ještě víc a plnou rychlostí se řítila přímo k němu. Jakmile se auto ocitlo na mostě, silně trhla volantem a auto vyletělo z mostu přímo do řeky, zajelo pod hladinu a prostor okamžitě zalila ledová voda, v ten moment Elena pocítila, že se blíží její konec.
"Sbohem...." zašeptala, zavřela oči a čekala na smrt.
************************************************************************************************


Když Damon doběhl k mostu, uviděl proražené zábradlí a v ten moment mu bylo jasné, že přišel pozdě, přesto neváhal, rozeběhl se a skočil do ledové řeky. Když se ocitl pod vodou, otevřel oči a plaval směrem k autu, které skočilo až na dně. Plaval čím dál rychleji a když se konečně ocitl u auta, nahlédl do něj a zděsil se. Jeho milovaná se vznášela na předním sedadle úplně bez života. Vlasy kolem její hlavy vlály a na tváři měla klidný výraz.
"Néééé." zakřičel Damon pod vodou a začal mlátit pěstmi o okno. Bylo těžké se dostat do auta, avšak Damon se nevzdával popadl kliku u dveří a veškerou upíří silou se odrazil od boku auta. Tento pohyb ještě několikrát zopakoval, když se konečně dostal dovnitř. Odepnul Eleně pásy, popadl jí za pás a začal plavat vzhůru ke hladině. Po několika vteřinách se vynořil a spatřil Stefana, Bonnie a Jeremyho. Všichni tři stáli na mostě a čekali na něj, jakmile se vynořil, seběhli dolů ke břehu. Damon udělal několik rychlých temp k nim a společně vytáhli Elenu na břeh a položili ji na zem.
Elena byla bílá jako stěna úplně bez života. Stefan se k ní rychle sehnul a během několik okamžiků začal resuscitovat. Bonnie s Jeremym na něj hleděli a po tvářích jim ztékaly velké slzy. Bonnie se už na to nemohla dál koukat, schoulila se do Jeremyho náručí a on jí automaticky objal.
"No tak... nevzdávej to." opakoval stále do kola Stefan, zatímco stačoval její hrudník. "....prosím....Eleno....vstávej...." vzlykal.
Damon se na to už nemohl dívat. Rozkousl si zápěstí a dal ho Eleně přímo do úst.
"Eleno....ty to nevzdáš....prober se....no tak.....slyšíš..."
"Damone......" zašeptal Stefan ".....už je pozdě..."
"NE" Damonovi se zaleskly v očích slzy, ale stále přidržoval svoje zápěstí nad jejími ústy, dokud ho jeho bratr neodtáhl. Oba zažívali neskutečnou bolest, seděli zkroušeně na břehu řeky, oba mlčeli a zírali na Elenu, která stále ležela nehnutě, bez jakékoli známky života. Její pokožka byla studená jako led, ale její výraz byl klidný. Jakoby byla konečně po dlouhé době šťastná.

************************************************************************************************ Za tři komentáře přidám poslední díl :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Musinka Musinka | 5. března 2014 v 18:09 | Reagovat

Nádhera :)) doufám že se probere :) už aby byla další kapitola :-)

2 Lola Lola | 6. března 2014 v 16:10 | Reagovat

ta se musí probrat!! prosíím nemůžeš jí nechat umřít :-( :-D

3 Andy Andy | 7. března 2014 v 16:34 | Reagovat

Prosím, přidej ještě jeden díl, už se nemůžu dočkat :) Doufám, že z toho neuděláš smutný konec :-P

4 Lola Lola | 11. března 2014 v 15:58 | Reagovat

mám problém .... u epilogu my nejde napsat komentář :-( já jenom že by bylo skvělí kdyby byla další serie :-D

5 Juliette Juliette | Web | 12. března 2014 v 20:06 | Reagovat

Moc děkuju za komentáře :) Jste skvělý :)

6 Juliette Juliette | Web | 12. března 2014 v 20:07 | Reagovat

[4]: Koukala jsem na to, a vůbec mě nenapadá, kde mohl nastat problém. Jsem ráda, že sis takto poradila...děkuju za názor :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama