He is your first love, I intend to be the last - 8. kapitola

13. srpna 2014 v 11:42 | Juliette |  He is your first love, I intend to be the last

Téma: The Vampire Diaries/ The Originals
Čas: Krátce po tom, co se Caroline rozešla s Tylerem
Páry: Klaus/Caroline
Děj: Caroline se rozešla s Tylerem a zčernal pro ni celý svět. Snaží se, ale zapomenout na svou lásku a žít dál. Zapíše se tedy do školního programu, z něhož vyberou pár studentů a pošlou je studovat do svých partnerských škol. Když vyberou Caroline, má z toho nesmírnou radost a už se nemůže dočkat až pozná nové lidí a nové prostředí. Jak se ale bude tvářit až zjistí, že jí škola posílá na univerzitu do vzdáleného New Orleans?

Poznámka: Moje první Klaroline povídka, tento pár jsem si dost zamilovala, a proto jsem se rozhodla zkusit o nich něco napsat. Doufám, že se vám bude povídka líbit a zanecháte nějaké komentáře. Juliette


8. kapitola

"A proč sis vlastně vybrala tuhle školu?" zeptal se Will, když se s Caroline procházeli po školním pozemku.
"Vlastně ani nevím. Vždycky jsem chtěla na vysokou, těšila jsem se na to až poznám nové lidi, nové prostředí a ...."
"vysokoškolské akce" dodal Will s jiskřičkami v očích.
"a ano, vysokoškolské akce" vydechla Caroline s úsměvem. "A co ty? Jak ses tady ocitl?" zeptala se zvědavě a čekala na chlapcovu odpověď.
"No, neměl jsem ani moc na výběr, můj otec je právník, a když se dozvěděl, že tu otvírají nový právnický obor, bylo rozhodnuto."
"Aha, a jsi tu šťastný?" zeptala se a pohlédla mu do očí.
"Teď už ano." zašeptal a stále hleděl se zájmem na Caroline. Ta se jenom zaculila a odvrátila pohled.
"No, myslím, že bych měla jít. Děkuju za společnost."
"To já děkuju." řekl Will a naklonil se, aby ji políbil. Caroline ztuhla, skoro ani nedýchala, zavřela oči a čekala na polibek. Po chvíli ho ucítila, ne však na rtech, ale na tváři. Polibek byl jemný a nesmělý. Už dlouho nepotkala někoho takového jako je Will. Byl tak obyčejný a to se jí po tom všem, co v Mystic Falls prožila, líbilo.
Pomalu se od něj oddálila a usmála se.
"No, myslím, že bych měl najít kamaráda." řekl Will a jako mávnutím proutku zmizel. Caroline se za ním ještě dívala a s plnou hlavou myšlenek si to zamířila ke kolejím. Po celou dobu přemýšlela, co se vlastně odehrálo. Na tváři se jí vykouzlil úsměv a její srdíčko pookřálo. Ovšem to vše se změnilo, jakmile otevřela dveře do pokoje. Když viděla nahou Elenu a co víc nahého Damona?? V její posteli?!!!
"To snad nemyslíte vážně." vykřikla a naštvaně na ně hleděla.
"No...víš...my.." začala koktat Elena, ale Damon ji vstoupil do řeči.
"Ale no tak Barbie, někdo tu postel přece zahřát musel, když ne ty s Tay..."
"Damone" sykla Elena.
Caroline to už nechtěla dál poslouchat, práskla dveřmi a opřela se o ně čelem.
"Stalo se něco?" zeptal se hlas opodál. Dívka sebou škubla a pohlédla na Willa, který zrovna otevíral dveře do svého pokoje.
"Ne, nic. Jen...nech to plavat."
"Víš, ale že mě to můžeš říct." řekl Will a opřel se o stěnu. Caroline se malinko usmála, ale chtěla odvést řeč jinam.
"Našel jsi kamaráda?" zeptala se.
"Jo."
"No a kde ho máš?"
"V knihovně."
"Co? Teď v noci?" podivila se a začala se smát na celé kolo.
"Jo, říkal něco o tom, že má haldu úkolů a že je musí dodělat, nebo co. A to je to ten největší flákač na škole." řekl Will a roztáhl své rty do obřího úsměvu.
"No zdá se, že vzal rozum do vlastních rukou." odvětila s povzdechem blondýnka.
"To dřív budou po světe běhat upíři a vlkodlaci, než se Gerrymu rozsvítí." řekl se smíchem.
Caroline sebou při těch slovech trhla. To nemůže být pravda, nemůže o nás vědět, pomyslela si a pohlédla na Willa, který si s tím hlavu nelámal. Vypadal zcela nevinně. Na jeho tváři bylo jasně vidět, že o nadpřirozených bytostech nemá ani ponětí.
"No Caroline..." začal Will, aby prorazil to nepříjemné ticho. "...nechceš jít ke mně? Teda chci říct, že tvůj pokoj je asi plný...tak jestli chceš...."
Caroline na něj udiveně pohlédla.
"Nemusíš vypadat tak překvapeně, je mi jasné, že tvůj pokoj je teď mimo provoz...ale jestli chceš trávit čas na chodbě...." řekl Will.
"Ne..budu moc ráda." skočila mu do řeči a udělala několik kroků k Willovi.
*****

Sluneční paprsky začaly pomalu pronikat do Willova pokoje. Caroline se převalila na druhý bok a pozvolna otevřela oči. Nejprve ji zarazilo, že není u sebe v pokoji, ale během chviličky se vzpamatovala. Váhavě se zvedla do sedu a pohlédla na protější postel, kde ležel Will. Jeho hruď se zlehka zvedala a po chvilce opět klesla. Caroline bylo jasné, že ještě spí. Potichoučku se zvedla z postele, vzala si boty a zamířila ke dveřím. Stěží se dotkla kliky, ozval se za ní Willův hlas.
"Dobré ráno...to už zdrháš?"
Blondýnka se obrátila čelem k němu s lehkým úsměvem na tváři.
"Promiň, nechtěla jsem tě zbudit."
"Nevadí, alespoň jsem nepropásl tvůj odchod." odvětil a pohlédl do jejích modrých očí.
"No, myslím, že bych měla jít, než se vrátí tvůj kamarád. Děkuju za přespání."
"Za málo, moc dobře vím, jaký je to trávit noc na chodbě."
"Vážně? Teda, už tě nebudu zdržovat...ještě jednou díky... zatím ahoj." rozloučila se spěšně a vyklouzla ze dveří. Když zabouchla, musela se pro sebe pousmát při vzpomínce na včerejší noc. S Willem si báječně popovídala, klábosili dlouho do noci, dokud je nepřemohla únava. Will byl opravdu gentleman. Nabídl jí svou postel a sám se usídlil na Gerryho místě. Byla ráda za jeho normálnost a tak nějak se zamilovala do jeho lidské nevinnosti a nevědomosti. S ním to bylo úplně něco jiného.
Pomalu přešla před dveře jejího pokoje, nejdříve se zaposlouchala, aby ten pár hrdliček opět nepřistihla při činu. Když nic neslyšela, váhavě otevřela dveře. Nahlédla dovnitř, a jen co to udělala vletěla ji do náruče Elena.
"Promiň Caroline, strašně mě to mrzí. Nechtěla jsem...promiň....Damon si to slíznul...mrzí mě, co řekl."
Caroline byla šokovaná, tohle vážně nečekala. Když se vzpamatovala, usmála se a pohlédla na svou kamarádku.
"Odpouštím ti. Ale tu postel si převlíkneš a povlečení vypereš." rozkázala s úsměvem.
"Jasně, hned se do toho dám." řekla s úlevou.
*************************************************************************************************************************************
Tak po pauzičce opět kapitolka. Moc prosím o komentáře :)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Erin Erin | 14. srpna 2014 v 8:20 | Reagovat

super ;-)

2 Juliette Juliette | Web | 14. srpna 2014 v 9:25 | Reagovat

[1]: děkuju za komentík :)

3 Janča Janča | 14. srpna 2014 v 20:24 | Reagovat

Moc pěkná kapitola, nádherný příběh... Povedlo se ti to! ;-) :-)

4 Juliette Juliette | Web | 14. srpna 2014 v 22:21 | Reagovat

[3]: Děkuju, jsem ráda, že se ti příběh líbí...doufám, že se bude líbit i na dále ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama